Rubrika: Peníze

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

V ČR existuje mnoho různých pracovních portálů, které jsou více či méně intuitivní. Zpravidla se zaměřují na jednu konkrétní oblast. Touto oblastí může být čistě zkrácené úvazky či brigády, popř. manažerské pozice nebo čistě dělnické.

U všech portálů je však základ pro vyhledávání nejvhodnějších nabídek stejný. Vyhledává se klasicky přes obor, město nebo region. Jsou tam ale i možnosti rozšířeného vyhledávání, kde si uživatel může pomocí filtrů zakliknout požadovaný čas zveřejnění, typ úvazku, vzdělání nebo třeba plat. Na zjištění výše platu se pojďme společně zaměřit.

Dnes je již poměrně rozšířeným trendem psát do inzerátů nabízený plat, není to však povinností. Pokud ale narazíte na nabídku práce s platem, nemusíte dlouho přemýšlet o tom, zda vám zaměstnavatel zaplatí více nebo méně. V těchto transparentních nabídkách je zpravidla jakákoli diskuse o platu tabu. Zkrátka dostanete tolik, kolik se v inzerátu uvádí.
Ale stále je ještě spousta takových inzerátů, kde se plat neuvádí. Co s tím? Kolik si máte říct? Když si řeknete málo, asi budete pro zaměstnavatele horkým kandidátem, ale sami se připravíte třeba až o několik desítek tisíc ročně. Pokud si řeknete moc, ztrácíte u zaměstnavatele na atraktivnosti a zvyšuje se pravděpodobnost, že sáhne po jiném uchazeči. Kde je tedy to správné rozmezí? Možná jste nevěděli, že více jak polovina všech inzerovaných pozic bez uvedeného platu přesto mají v interním systému plat uveden, i když není inzerován. U takových inzerátů lze velmi jednoduše zjistit, jaký plat zaměstnavatel nabízí (v horizontu plus mínus 5.000 Kč). Jak na to?

·         Nejprve ověřte, zda na daném portálu je vámi preferovaný inzerát stále k dispozici (vyhledejte dle klíčového slova a města).
·         Použijte rozšířené vyhledávání, konkrétně volbu plat.
·         Vyberte nejnižší možnou platovou hranici Od 15 000 Kč. Pokud se Vám i tak inzerát nalezne, máte vyhráno, protože patří mezi ty inzeráty, u kterých zaměstnavatel vyplnil do interních systémů částku.
·         Postupně zvyšujte platovou hranici až do okamžiku, kdy se vám nabízená pozice nevyhledá. Pak máte jistotu, že předposlední použitá platová hranice je ta, za kterou by si váš potencionální zaměstnavatel představoval, že vás zaměstná.
 
Tak s chutí do toho, ať víte, o jaký plat si na pohovoru říci!

Bydlení se stalo jednou ze základních lidských potřeb již před mnoha tisíci lety. Mít kde přespat a být chráněni před chladem okolního prostředí je to základní, co člověk k přežití nutně potřebuje, kromě potravy. V podstatě se lidé mohou obejít bez dopravních prostředků a veškeré infrastruktury, ale nemáte-li střechu nad hlavou, je to opravdový průšvih. Můžete namítat, že bezdomovci také žijí, ale zamyslete se nad tím, jaká je kvalita života jejich v porovnání s tou vaší. Bezdomovec spíše přežívá, než žije.

Bydlet dnes můžete dvěma základními způsoby – buď v pronájmu, anebo ve vlastním objektu. Nájemní bydlení bylo v naší společnosti známo již za socialismu, tehdy se ovšem nájemné ve státních a družstevních bytech pohybovalo v extrémně nízkých částkách, šlo přibližně o desetinu průměrné mzdy, tedy o vysloveně zanedbatelné peníze. A dnes? Nájemné se leckde vyšplhalo až na polovinu průměrné mzdy a představuje pro majitele bytů či domů poměrně slušný zdroj příjmu. Paradoxem je také to, že výše nájemného se v mnoha případech téměř kryje s výší splátek hypotečních úvěrů, a toto je jedním z důvodů, proč si dnes mnoho lidí raději sjedná americkou hypotéku bez doložení příjmu Nebankovní hypotéky, než aby platili nájemné.

Jestliže porovnáte nájemné se splátkami hypotéky, a půjde o zhruba stejnou finanční částku, uvědomíte si, že hypotékou sice přeplácíte, ale stále si hradíte vlastní bydlení, které vám jednou (pokud dodržíte sjednané podmínky úvěru) bude patřit, zatímco u pronájmu vám nikdy nic patřit nebude. A čím jste starší, tím více si uvědomujete, jak důležité je mít vlastní zcela nezávislé bydlení, z něhož vás nikdo nebude vyhazovat, i když je k tomu zákonem daná výpovědní lhůta tří měsíců.

Rozhodnutí, zda bydlet ve vlastním, anebo dát přednost nájmu, je ale vždy na každém z vás, nikdo vás do rozhodování nebude nutit, musíte pokaždé zapojit vlastní selský rozum.

Bydlení se stalo jednou ze základních lidských potřeb již před mnoha tisíci lety. Mít kde přespat a být chráněni před chladem okolního prostředí je to základní, co člověk k přežití nutně potřebuje, kromě potravy. V podstatě se lidé mohou obejít bez dopravních prostředků a veškeré infrastruktury, ale nemáte-li střechu nad hlavou, je to opravdový průšvih. Můžete namítat, že bezdomovci také žijí, ale zamyslete se nad tím, jaká je kvalita života jejich v porovnání s tou vaší. Bezdomovec spíše přežívá, než žije.

Bydlet dnes můžete dvěma základními způsoby – buď v pronájmu, anebo ve vlastním objektu. Nájemní bydlení bylo v naší společnosti známo již za socialismu, tehdy se ovšem nájemné ve státních a družstevních bytech pohybovalo v extrémně nízkých částkách, šlo přibližně o desetinu průměrné mzdy, tedy o vysloveně zanedbatelné peníze. A dnes? Nájemné se leckde vyšplhalo až na polovinu průměrné mzdy a představuje pro majitele bytů či domů poměrně slušný zdroj příjmu. Paradoxem je také to, že výše nájemného se v mnoha případech téměř kryje s výší splátek hypotečních úvěrů, a toto je jedním z důvodů, proč si dnes mnoho lidí raději sjedná americkou hypotéku bez doložení příjmu Nebankovní hypotéky, než aby platili nájemné.

Jestliže porovnáte nájemné se splátkami hypotéky, a půjde o zhruba stejnou finanční částku, uvědomíte si, že hypotékou sice přeplácíte, ale stále si hradíte vlastní bydlení, které vám jednou (pokud dodržíte sjednané podmínky úvěru) bude patřit, zatímco u pronájmu vám nikdy nic patřit nebude. A čím jste starší, tím více si uvědomujete, jak důležité je mít vlastní zcela nezávislé bydlení, z něhož vás nikdo nebude vyhazovat, i když je k tomu zákonem daná výpovědní lhůta tří měsíců.

Rozhodnutí, zda bydlet ve vlastním, anebo dát přednost nájmu, je ale vždy na každém z vás, nikdo vás do rozhodování nebude nutit, musíte pokaždé zapojit vlastní selský rozum.

Bydlení se stalo jednou ze základních lidských potřeb již před mnoha tisíci lety. Mít kde přespat a být chráněni před chladem okolního prostředí je to základní, co člověk k přežití nutně potřebuje, kromě potravy. V podstatě se lidé mohou obejít bez dopravních prostředků a veškeré infrastruktury, ale nemáte-li střechu nad hlavou, je to opravdový průšvih. Můžete namítat, že bezdomovci také žijí, ale zamyslete se nad tím, jaká je kvalita života jejich v porovnání s tou vaší. Bezdomovec spíše přežívá, než žije.

Bydlet dnes můžete dvěma základními způsoby – buď v pronájmu, anebo ve vlastním objektu. Nájemní bydlení bylo v naší společnosti známo již za socialismu, tehdy se ovšem nájemné ve státních a družstevních bytech pohybovalo v extrémně nízkých částkách, šlo přibližně o desetinu průměrné mzdy, tedy o vysloveně zanedbatelné peníze. A dnes? Nájemné se leckde vyšplhalo až na polovinu průměrné mzdy a představuje pro majitele bytů či domů poměrně slušný zdroj příjmu. Paradoxem je také to, že výše nájemného se v mnoha případech téměř kryje s výší splátek hypotečních úvěrů, a toto je jedním z důvodů, proč si dnes mnoho lidí raději sjedná americkou hypotéku bez doložení příjmu Nebankovní hypotéky, než aby platili nájemné.

Jestliže porovnáte nájemné se splátkami hypotéky, a půjde o zhruba stejnou finanční částku, uvědomíte si, že hypotékou sice přeplácíte, ale stále si hradíte vlastní bydlení, které vám jednou (pokud dodržíte sjednané podmínky úvěru) bude patřit, zatímco u pronájmu vám nikdy nic patřit nebude. A čím jste starší, tím více si uvědomujete, jak důležité je mít vlastní zcela nezávislé bydlení, z něhož vás nikdo nebude vyhazovat, i když je k tomu zákonem daná výpovědní lhůta tří měsíců.

Rozhodnutí, zda bydlet ve vlastním, anebo dát přednost nájmu, je ale vždy na každém z vás, nikdo vás do rozhodování nebude nutit, musíte pokaždé zapojit vlastní selský rozum.